_edited.png)
Double Diamond - Framework for Innovation
- Tomáš Veselý - podpořen AI
- 23. 12. 2025
- Minut čtení: 6
Tvoříme obsáhlou knihovnu znalostí o produktovém vývoji jako součást naší mise. Knihovna slouží všem, kteří se snaží zlepšit v rozhodování, především v rozhodování o dalším rozvoji produktu. Ať už jsi vynálezce, produktový manažer nebo Chief Product Officer, používání určité rozhodovací metody zvyšuje šanci na vytvoření správných produktů a jejich funkcí pro správné publikum (build the right thing for the right audience). Dnes si představíme Double Diamond - Framework for Innovation.
Název frameworku: Double Diamond - Framework for Innovation.
Vynálezce: pro design British Design Council.
Rok prvního použití: Neznámý, pravděpodobně okolo roku 2001.
Odkaz na původní výzkum:
Blogový článek, 20 years of building on the Double Diamond.
Důležité osobnosti v rozvoji frameworku:
UK Design Council,
Jessie Johnson.
Důležité milníky v rozvoji frameworku:
Začlenění do Systemic Design Framework
Historie prvního použií
Double Diamond framework - Framework for Innovation je rozšířením Double Diamond frameworku. Cílem nově přidaných sekcí je lepší orientace v komplexním rozhodovacím procesu ve větších organizacích, jako jsou například vládní agentury, komunity a velké nadnárodní firmy.
Základní princip fungování
Double Diamond framework - Framework for Innovation je sada doporučení. Cílem této nadstavby je organizace komunikace mezi designéry a ne-designéry a ukázka ideální firemní kultury, která zaručuje dlouhodobou pozitivní změnu skrze design.
Protože se jedná o nadstavbu inovačního framework, neexistuje v něm nejlepší, ani nejhorší varianta. Při rozhodování, na jaké problémy či řešení se zaměřit, autoři spoléhají na různé techniky výzkumu a prioritizace.
Proces přidává metody, principy, orientaci na výsledek a komunikační smyčky, tvorby firemní kultury podporujcí inovace. Z původně procesně lineárně orientovaného frameworku Double Diamond se tak stává nikdy nekončící smyčka postupného vylepšování konkrétního problému.
Změny v rámci Double Diamond
V rámci jednotlivých fází došlo ke změnám, které zaručují lepší komunikaci designového procesu mezi designéry a ne-designéry.
Discover diamant
Doporučení UK Council pro tuto fázi je věnovat čas pochopení a komunikaci problému, jeho diskusi a práci výhradně s lidmi, kterých se daný problém přímo týká.
Define diamant
Novým doporučením je použít získané znalosti z diskuzí z Discover kroku pro definici problému.
Iterace názorů lidí, kterých se problém týká, a následná syntéza jejich zpětné vazby probíhá ve smyčce. Nejedná se tedy již o lineární proces.
Develop diamant
UK Design Council pro tento diamant doporučuje hledat inspiraci mimo oblast designu pro již dobře definovaný problém. Důraz je kladen na zapojení lidí mimo designový tým a získávání jejich zpětné vazby.
Deliver diamant
Posledním krokem ke zlepšení komunikace je testování řešení prostřednictvím malých, kompaktních experimentů, prototypů a vyhodnocování slepých uliček v designu.
Iterace řešení zde rovněž probíhá ve smyčce, ve které designér spolupracuje se širším okruhem ne-designérů, získává jejich zpětnou vazbu a následně ji zapracovává do nových prototypů.
Design principy
V rámci nové sekce zvané princiles (principy), framework klade důraz na správnou komunikaci.
Prvním principem je pochopení toho, jak lidí službu či produkt používají, jaké jsou jejich současné potřeby, aspirace a také jaké jsou silné stránky současného řešení. Framework motivuje dát lidi na první místo namísto problému.
Druhým principem je snaha o vizuální komunikaci problému i řešení.
Dalším principem je důraz na spolupráci a spolutvorbu v rámci celého procesu doručení řešení. Důležitá je také inspirace od lidí z týmu i mimo tým.
Poslední princip lze rhsnout heslem „testuj, testuj, testuj“. V praxi znamená maximální důraz na zapojení uživatelů a klíčových zainteresovaných osob v průběhu celého designového procesu tak, aby se snížilo riziko chyb a zároveň se zvýšila důvěra v navrhované řešení napříč celým týmem.
Metody
Framework má také novou sekci zvanou methods (metody), která klade důraz na postupy a artefakty důležité pro úspěch..
Prvním z postupů je explore (prozkoumání), kde je kladen důraz na identifikaci potřeb, sepsání nápadů a na jejich objektivní kritické zhodnocení.
Druhým je shape (tvarování), kde je důležitá prototypizace na základě zpětné vazby (feedback) a společné vize úspěchu.
A posledním postupem je build (tvorba), jenž klade důraz na týmové nápady, plánování a využití odborné expertízy při tvorbě řešení.
Úspěch
Finální ingrediencí, kterou Double Diamond - Framework for Innovation přináší, je tvorba kultury inovací.
Management by měl podporovat inovace, pomáhat týmu získávat nové dovednosti a zkušenosti a umožňovat experimentování. Agilita a prezentace mezistavů nedokončených řešení jsou součástí silného inovačního managementu.
Zapojení širšího spektra lidí do designového procesu je základem jeho úspěchu.
Ukázka fungování
Double Diamond – Framework for Innovation je metodika iterativního myšlení, která pomáhá objevovat a definovat problémy, generovat řešení a průběžně je testovat s lidmi, kterých se problém týká.
Discover diamant
Například „špatné UX“ v onboardingu (přístup do aplikace) je také třeba komunikovat. Diskuze se zástupci týmu Customer Success na meetingu nebo v kanceláři o dané problematice pomůže zjistit, jaké má tento tým zkušenosti, když pomáhá klientům s onboardingem.
Define diamant
Po definování, co znamená „špatné UX“ v onboardingu, lze tuto definici nadhodit do interní komunikační platformy pro zpětnou vazbu od zástupců Customer Success týmu.
Develop diamant
Jakmile existuje dostatečné množství zpětné vazby od lidí, kteří se potýkají s problémem velmi často, v našem případě týmu Customer Success, tak vytvoříme rychlý prototyp řešení a ukážeme jej například Obchodnímu oddělení nebo přímo zákazníkům, kteří měli problém, a zeptáme se jich na zpětnou vazbu.
Deliver diamant
Řešení, u kterého proběhly alespoň dvě iterace, můžeme ukazovat dále. Zahrňme například marketingové oddělení a zákazníky, kteří s onboardingem problém nemají. Veškeré kroky komunikujeme na interní komunikační platformě jako například Slack, Teams atd. Ukazujeme prototypy, výsledky testování, popisy experimentů a ukázky designu. Komunikujeme také termín dodání finálního řešení.
Design principy
První princip - místo interních diskuzí se ptáme zákazníků, jdeme do terénu a sledujeme, jak zákazníci daný produkt nebo službu dnes používají. Pokud na to máme rozpočet, jedeme přímo za zákazníky, často se také návštěva spojuje s obchodní schůzkou. Zaznamenáme si veškerou zpětnou vazbu k danému produktu. Pokud jde o zcela nový produkt, pochopíme, jak lidé používají podobnou službu, kterou chceme nahradit nebo výrazně vylepšit. Vždy nějaká existuje.
Druhý princip - sdílíme na interní komunikační platformě FIGMA prototypy, Cursor prototypy, komentovnaá videa natočená v Microsoft Snipping tool, jakékoliv nedodělané vizuální ukázky a meziprodukty. Sdílíme prezentace a odpovídáme na otázky, kdy to bude, co to bude a jak to bude vypadat, aby celá organizace pochopila, jaký problém řešíme a jak přispěje k rozvoji celé organizace. Snažíme se opravdu „ukázat, pochlubit se“, nikoliv jen „poslat do Slacku“.
Třetí princip - do celého procesu zahrnujeme různé lidi, kteří jsou důležití pro interní rozhodování v rámci organizace. V malé firmě je to třeba i CEO. Head of Product nebo Head of Design může dokonce komunikovat i s investory. Ve firmách do 100 zaměstnanců je normální, že jednotlivým Heads dáváme vědět osobně. Nečekejme od nich každodenní zpětnou vazbu. Heads komunikují pouze, pokud „vidí zjevný problém“. Heads mohou mít velmi konstruktivní připomínky, které finální řešení posunou na novou úroveň (level).
Čtvrtý princip - testujeme vše. Zejména testujeme se zákazníky, kteří mají relevantní zkušenosti s daným problémem, nebo jsou našimi power-usery, nebo patří do skupiny lidí, kterých se problém týká, tedy cílové skupiny. Každý týden se s nimi bavíme, ukazujeme novinky a formou experimentů zjišťujeme, zda jim finální řešení pomůže s daným problémem.
Metody
První metoda - Detailně popíšeme problém, který chceme řešit, a okolí lidí, kterých se týká. Ideálně nejméně 3 až 5krát snížíme počet zákazníků, kteří mají zkušenost s naším problémem, protože většina problémů na první pohled vypadá, že se týká všech zákazníků, ale jakmile jdeme do hloubky, zjistíme, že to není pravda. Opíráme se o data z analytických nástrojů, jako jsou Google Analytics, Mixpanel, DataDog, nástroje pro feedback, jako Productboard, Inari, GetUserUp a další, a o naše experimenty se zákazníky. Cílem je pochopit, jak naše cílová skupina problém vnímá.
Druhá metoda - Prototypizujeme vše skrze technické nástroje, jako jsou Cursor, Vibe Coding, Figma, Sites a další. Pokud se náš problém týká fyzického předmětu, například stolu, tak v „dílně“ vytvoříme prorotyp z reálného dřeva a pošleme jej lidem na testování skrze testovací platformy jako Betatesting.com. Naopak, pokud se jedná o elektrické zařízení, opět v „dílně“ poskládáme zařízení ze známých komponent a vše testujeme v terénu se zákazníky.
Třetí metoda - Když už stavíme finální řešení, ptáme se odborníků na jejich názor. Zejména řešíme technické vlastnosti a limity řešení a také potenciální problémy, které mohou nastat při masové produkci nebo použití řešení mimo testovací podmínky.
Úspěch
Jak může management podpořit inovační kulturu? Zejména tím, že neúspěch se netrestá a zaměstnanci, kteří vytvořili produkty nebo funkce, jež nenašly své zákazníky, nejsou penalizováni při dalším rozvoji.
Jak zapojit širší spektrum lidí do procesu vytvoření řešení? Komunikovat na intenrí komunikační paltformě, brát zpětnou vazbu v komentářích jako součást úspěchu. Komunikovat se zákazníky, brát jejich požadavky jako součást procesu vylepšování. Každý týden dělat malé experimenty, které pomohou s validací řešení i definicí problému.
Licence
Double Diamond od Design Council pod licencí CC BY 4.0.
Komentáře