Top Tasks framework

Tvoříme obsáhlou knihovnu znalostí o produktovém vývoji jako součást naší mise. Knihovna slouží všem, kteří se snaží zlepšit v rozhodování, především v rozhodování o dalším rozvoji produktu. Ať už jsi vynálezce, produktový manažer nebo Chief Product Officer, používání určité rozhodovací metody zvyšuje šanci na vytvoření správných produktů a jejich funkcí pro správné publikum (build the right thing for the right audience). Dnes si představíme Top Tasks framework.

Název frameworku: Top Tasks.

Vynálezce: Gerry McGovern.

Rok prvního použití: 2003, podle blogového článku.

Odkaz na původní výzkum: Neznámý.

Důležité osobnosti v rozvoji frameworku:

1. Kathryn Cullen,

2. Donna Spencer,

3. Paul Boag.

Důležité milníky v rozvoji frameworku:

1. Zapojení Top Tasks do různých UX testovacích frameworků

2. Kniha, Top Tasks – A how-to guide (2018) (link)

Historie a kontext použií

Gerry McGovern vytvořil metodu Top Tasks po mnoha letech analýz webů velkých organizací, kde zjistil, že většina obsahu nikoho nezajímá.

Cílem frameworku je zjistit, co lidé skutečně chtějí na webu nebo v produktu dělat, ne co si organizace myslí, že je důležité.

Top Tasks pomáhá týmům zaměřit se na několik klíčových úkolů, které tvoří většinu uživatelské hodnoty, a eliminovat obsah nebo funkce, které tuto hodnotu nepřinášejí.

Základní princip prioritizace

Top Tasks je metoda pro identifikaci a měření nejdůležitějších úkolů uživatelů. Základem je kombinace kvantitativního výzkumu (hlasování uživatelů) a kvalitativního pozorování (měření úspěšnosti).

Postup:

1. Shromáždění seznamu úkolů – 50 až 100 potenciálních úkolů, které může uživatel chtít vykonat.

   
   

   Vycházejte z reálných dat:

   • analýzy vyhledávání na webu,

   • dotazů zákaznické podpory,

   • analytiky (např. nejnavštěvovanější stránky),

   • rozhovorů s uživateli,

   • vstupů od členů týmu (např. obchod, marketing, vývoj).

     
     

   Každý úkol by měl být formulován jako činnost – např. „zjistit cenu produktu“, „stáhnout specifikaci“, „odeslat reklamaci“.

   
   

2. Uživatelské hlasování – stovky až tisíce respondentů vybírají, co je pro ně nejdůležitější. Účastníci obvykle vybírají pět nejdůležitějších úkolů, které by chtěli na webu či v produktu vykonat.

   
   

   Výsledkem je žebříček podle počtu hlasů – jasný pohled na to, co uživatelé skutečně považují za důležité.

   
   

3. Identifikace Top Tasks – Po vyhodnocení hlasování se oddělí:

   
   

   • Top Tasks – 5 až 10 úkolů s nejvyšším počtem hlasů,

   • Tiny Tasks – dlouhý „chvost“ zbylých méně důležitých úkolů.

     
     

   Top Tasks obvykle tvoří přibližně 5 % všech úkolů, ale odpovídají za 80–90 % uživatelské hodnoty (zdroj: Gerry McGovern, Top Tasks – A How-To Guide, 2018).

   
   

4. Testování a měření výkonu – Jakmile jsou Top Tasks známy, tým může testovat, jak snadno je uživatelé zvládnou dokončit. Nejde jen o to, zda je úkol možné vykonat, ale jak dlouho trvá a kolik chyb při tom lidé udělají.

   
   

   Nejčastěji se používá:

   • Tree Testing – test struktury informací,

   • Usability Testing – měření úspěšnosti plnění úkolů,

   • Benchmarking – opakované testy v čase, zda se výkon zlepšuje.

     
     

   Výsledkem je přehled, které klíčové úkoly potřebují vylepšit, a jaký dopad to má na celkovou spokojenost uživatelů.

Ukázka prioritizace

Fiktivní tým redesignuje web univerzity. Cílem je zjistit, co studenti a uchazeči nejčastěji hledají, aby web odpovídal jejich skutečným potřebám.

Tým shromáždí 60 možných úkolů z rozhovorů, analytiky a podnětů z podpory. Následně proběhne hlasování mezi 1200 respondenty.

Vizuální ukázka prioritizace

Po aplikaci metody se ukázalo, že naprostá většina návštěvníků přichází kvůli několika jasným úkolům: zjistit informace o programech, přihlásit se ke studiu a najít termíny přijímaček.

Tyto úkoly tvoří jádro webu – tzv. Top Tasks.

Ostatní úkoly, jako historie univerzity nebo fotogalerie, patří mezi Tiny Tasks a mohou být přesunuty do méně exponovaných sekcí.