Offer a Sample experiment

Tvoříme obsáhlou knihovnu znalostí o produktovém vývoji jako součást naší mise. Knihovna slouží všem, kteří se snaží zlepšit v rozhodování, primárně v rozhodování o dalším rozvoji produktu. Ať už jsi vynálezce, produktový manažer nebo Chief Product Officer, používání určitých výzkumných metod a experimentů zvyšuje šanci na vytvoření správných produktů a jejich funkcí pro správné publikum (build the right thing for right audience). Dnes si představíme Offer Sample (nabídnutí vzorku) validační metodu.

Kdy experiment použít?

Metoda Offer Sample se hodí v rané fázi, kdy je třeba ověřit skutečný zájem o produkt dřív a zároveň zjistit zákaznickou percepti nabízeného produktu. Vhodná je všude tam, kde lze z hodnoty produktu oddělit malou, ucelenou část a tu nechat uživatele zažít.

  • Je potřeba potvrdit reálnou poptávku ještě před vývojem kompletního produktu.

  • Hodnotu produktu lze rozdělit a doručit jen její reprezentativní výsek (např. free verze, první kapitoly, zkušební balíček).

  • Cílem je nechat uživatele hodnotu zažít, ne mu ji popisovat.

Základní princip experimentu

Podstatou experimentu je doručit potenciálnímu zákazníkovi malou část hodnoty produktu zdarma a sledovat, jak na ni reaguje. U fyzických produktů může hodnota být prototyp finálního produktu například karoserie auta bez motoru, u digitálních produktů je většinou ta nejdůležitější funkce.

  1. Vymezit testovanou hodnotu. Určit jádro hodnotové nabídky a rozhodnout, který výsek produktu ji nejvěrněji vystihuje.

  2. Připravit vzorek. Z tohoto výseku připravit malý, ale reprezentativní vzorek — u digitálních produktů typicky free verzi nebo časově omezenou zkušební verzi, u fyzických produktů prototyp či zmenšené balení.

  3. Odstranit bariéry pro zkoušení. Minimalizovat tření na cestě ke vzorku. Náročné registrační formuláře dokážou odradit i většinu zájemců, proto je vhodné je odsunout až za okamžik, kdy uživatel zažije hodnotu (tzv. aha moment).

  4. Doručit vzorek. Dostat vzorek k cílovému publiku a umožnit mu hodnotu skutečně vyzkoušet. Ideálně být u zkoušení.

  5. Sbírat data. Sledovat především akvizici (kolik lidí vzorek vyzkouší), aktivaci (kolik z nich se dostane k aha momentu), zpětnou vazbu a objevené use case. Rozhodující signál: pokud výrazná část uživatelů vzorek dokončí, sama se vrací nebo žádá o víc a část z nich projeví ochotu pokračovat placeně, je poptávka potvrzená a má smysl stavět plnou verzi. Slabý zájem naopak signalizuje potřebu přehodnotit hodnotovou nabídku.

  6. Identifikace rizik. Vzorek nemusí věrně reprezentovat finální produkt, a pak vrací zkreslený signál. Zájem o něco zdarma navíc nemusí znamenat ochotu za plnou verzi zaplatit. Reciprocita (pocit závazku po přijetí daru) rychle vyprchává, takže o konverzi je třeba říct si brzy. Vzorek také odhalí záměr konkurenci a příliš štědrý vzorek může kanibalizovat placený produkt.

Reálná ukázka experimentu

Odkaz na reálný výzkum: The Unsplash Formula: jak Crew získal 5 milionů návštěvníků

Startup Crew, tržiště pro freelancery, byl jen pár měsíců od vyčerpání peněz. Po focení na vlastní web mu zbyla řada nevyužitých fotografií. Místo aby skončily v šuplíku, vybral tým deset z nich a nabídl je zdarma ke stažení na jednoduchém Tumblr blogu pod heslem „deset nových fotek každých deset dní". Tak vznikl Unsplash.

Tento drobný vzorek měl ověřit jedinou věc: jestli o kvalitní fotky zdarma vůbec někdo stojí. Odpověď přišla rychle. Po sdílení na Hacker News se odkaz během pár hodin vyšplhal na první místo a příval návštěvníků málem položil servery.

Pro Crew se z malého vzorku stal záchranný kruh. Místo nákladného plánovaného produktu potvrdila ukázka obrovskou nenaplněnou poptávku — a ta později vyústila v samostatný produkt s miliony návštěvníků.

Co vše se dá experimentem testovat?

Hlavní silou metody je ověřit desirabilitu — tedy zda lidé produkt skutečně chtějí — na základě reálného chování, ne deklarací uživatelů.

  • Desirabilita produktu: zda o hlavní hodnotu produktu existuje zájem; signálem je, že uživatelé vzorek aktivně vyhledávají a dokončují.

  • Tržní poptávka: zda je na trhu dost lidí ochotných produkt vyzkoušet; signálem je míra akvizice oproti vynaloženému úsilí.

  • Aktivace a aha moment: zda vzorek dovede uživatele k okamžiku, kdy pochopí přínos; signálem je podíl uživatelů, kteří se k tomuto bodu dostanou.

  • Objevení reálných use case: jak a k čemu lidé vzorek skutečně používají; signálem jsou opakované scénáře použití, se kterými se původně nepočítalo.

  • Důvěra a reciprocita před monetizací: zda zážitek ze vzorku vytváří ochotu pokračovat; signálem je návratnost uživatelů a reakce na výzvu k registraci či nákupu.

  • Rezonance hodnotové nabídky: která část produktu lidi nejvíc zaujme; signálem je, které prvky vzorku uživatelé nejvíce používají a zmiňují ve zpětné vazbě.

Jiné označení pro experiment

  • Try before you buy

  • Free sampling

  • Sampling promotion

  • Product trial

Související články