Impersonator experiment

Tvoříme obsáhlou knihovnu znalostí o produktovém vývoji jako součást naší mise. Knihovna slouží všem, kteří se snaží zlepšit v rozhodování, primárně v rozhodování o dalším rozvoji produktu. Ať už jsi vynálezce, produktový manažer nebo Chief Product Officer, používání určitých výzkumných metod a experimentů zvyšuje šanci na vytvoření správných produktů a jejich funkcí pro správné publikum (build the right thing for right audience). Dnes si představíme Impersonator validační metodu.

Kdy experiment použít?

Impersonator je vhodný ve chvíli, kdy na trhu už existuje produkt blízký zamýšlenému nápadu a je potřeba rychle ověřit reakci zákazníků, aniž by se stavěl vlastní prototyp od nuly. Metoda je vhodná pro fyzické produkty.

• Existuje konkurenční nebo příbuzný produkt, který lze přebalit, upravit nebo jednoduše předělat a vydávat za vlastní nabídku.

• Je třeba ověřit poptávku dříve, než se investuje do vývoje, partnerství nebo nákupu materiálů.

• Testuje se fyzický produkt nebo nákupní zážitek.

• Cílem je sbírat zpětnou vazbu a reálné chování v řádu dní, ne měsíců.

Základní princip experimentu

Myšlenka experimentu spočívá v tom, že místo budování prototypu se vezme existující produkt z trhu, přebalí se pod vlastní značku a předloží zákazníkům jako vlastní nabídka. Cílem není klamat, ale učit se z reakcí zákazníků. Zjistit, co se líbí, co vadí a jak se produkt reálně používá. Ideálně zvalidovat poptávku.

1. Vybrat existující produkt. Najít existující konkurenční produkt, který se nejvíce blíží zamýšlenému řešení a má známé výkonové vlastnosti. Tento produkt případně mírně upravit.

2. Upravit, přebalit a umístit. Doplnit vlastní značku, etiketu nebo drobné úpravy a vystavit produkt v prostředí, kde s ním zákazník přirozeně přijde do kontaktu (web, regál, prezentace, pop-up bar).

3. Sbírat data. Sledovat reálné chování zákazníků a jejich reakce. Získat, co možná nejvíce zpětné vazby za krátký čas je cílem sběru dat. Sekundárním cílem je validace poptávky po produktu.Jasným signálem zájmu je například závazek formou předobjednávky, zálohy nebo platby za budoucí produkt.

4. Identifikace rizik. Metoda neověří technickou proveditelnost vlastního řešení. Reakce mohou být zkreslené značkou náhradního produktu a jeho odlišnostmi. Vzorky bývají malé a směrodatné spíše orientačně. Je třeba dbát na etiku a právní stránku přebalení cizího zboží, aby experiment nepřerostl v klamavou nebo neoprávněnou praktiku.

Reálná ukázka experimentu

Odkaz na reálný výzkum: Person in Robot Costume Actually Good Metaphor for How Close Tesla Is to A.I. — The Drive

Když Tesla v srpnu 2021 poprvé veřejně představila myšlenku humanoidního robota (Tesla Bot, později Optimus), neukázala fungující stroj. Místo toho robota představoval, hrál člověk v bílém přiléhavém overalu a masce, který zhruba 45 sekund tančil na elektronickou hudbu. Vizuál kostýmu se shodoval s koncepčními obrázky robota, takže řada diváků měla dojem, že vidí prototyp — přestože Musk na začátku řekl, že o skutečný produkt nejde.

Tento „herec" umožnil Tesle otestovat zájem o nápad humanoidního robota dřív, než takový stroj vůbec existoval. Reakce médií i veřejnosti posloužily jako rychlá zpětná vazba na koncept, do něhož ještě nebyl investován žádný vývoj.

Co vše se dá experimentem testovat?

Hlavní síla metody je v tom, že ověřuje skutečnou poptávku a chování zákazníka na reálném produktu, aniž by se cokoli vyvíjelo. Nejlépe se hodí k těmto typům validace:

• Fyzické produkty: testování nákupní síly fyzických produktů a jejich vlastností

• Atraktivita (desirability): zda si zákazníci produkt v reálné situaci vůbec vyberou; signálem je, že náhradní produkt aktivně prohlíží a dávají velmi specifický feedback

• Ochota zaplatit: zda je zájem dost silný na závazek; signálem je dokončená předobjednávka, záloha nebo rezervace, ne jen vyslovený zájem.

• Preference funkcí a vlastností: které prvky náhradního produktu zákazníci chválí a které jim vadí; signálem je opakovaně zmiňovaná konkrétní vlastnost ve zpětné vazbě.

• Cena a pozicování: jak zákazníci reagují na cenovku a zařazení produktu; signálem je citlivost na cenu projevená mírou konverze při různých úrovních.